Není vůbec dávná historie, že ještě před dvaceti lety tady frčela spousta firem, které slibovaly vlastní nohy, byznys, peníze a dovolenou na Kanárech, velké podnikatelské plány a své vlastní týmy. Je pravda, že ti, kteří se toho chopili hned od začátku, zvláště v těchto pyramidových strukturách, na tom jsou nyní skutečně dobře a už si klidně na ty Kanáry jít mohou, ale co je pravdou pravdoucí, vydělávají na ně tisíce a desetitisíce dalších, kteří chtějí být na jeho místě. Hierarchie ve struktuře je však pevně daná a proti tomu není žádného odvolání. Ve spoustě zemí světa je také pyramidová struktura zakázaná, u nás to však ještě stále trošku vibruje.
Jak to tedy funguje?
Na vrcholu je nějaký ten praotec Čech, který je tedy tím prvním průkopníkem. Pod ním je několik osob, které řekly: „Ok, ušetříme ti čas, budeme ti prodávat zboží, necháme si větší část a tobě dáme procento“. Ten navrchu řekl, ok v pořádku, pokud z každého vašeho obchodu dostanu procento, můžeme si plácnout. A tak začal byznys plán, na kterém vydělávalo čím dál míň lidí a čím dál více jich končilo s dluhem nebo se záporným číslem. Ona je totiž hranice, do které mohou noví lidé stále ještě něco vydělat na těch nových – potom už prostě nejde kam dál. Ti pod touto hranicí už vydělávají sotva přivýdělek a ti pod nimi už jen pracují a nesou na svých bedrech celou tíhu tohoto megabyznysu.
Jak se to pozná?
Většinou je třeba se někde připojit a něco podepsat. Všechno zní líbivě a má to spoustu výhod a často i samotné zboží je kvalitou napřed. Vy dostanete nějakou slevu na zboží, a to vás bude pobízet k tomu, abyste je prodávali dál, protože přeci když vy to máte za 50 korun a prodáte to za 250, to je přeci fajn, no ne? Záleží, kolik důvěřivých lidí pod sebe nahledáte. A jak moc investujete do tohoto kariérního snu. Někteří si to neuhlídají a tragicky selžou, a to je potom skutečně pyramida jejich hrobkou.