Automobilový provoz
Většina kritiky těchto světelných zdrojů směřuje k vyzařované žluté až oranžové barvě spektra, zvláště v souvislosti s osvětlováním silnic a dálnic. Je to však dvousečná zbraň, jež potvrzuje zajímavé skutečnosti:
Teplý žlutavý odstín zvyšuje únavu za volantem a navozuje pocit pohody, který může vést až k mikrospánku a způsobit vážnou dopravní nehodu. Zároveň řidiči vnímají poměrně zkreslené barvy a to může vést k problémům s dopravním značením. Tento jev by byl markantní zejména u nízkotlakých sodíkových výbojek, kde je barevný vjem naprosto nezřetelný a lidské oko jej nedokáže téměř zaznamenat.
Tento nedostatek se však vykompenzuje vlastností, jakou nelze očekávat u žádného jiného zdroje – příjemným světlem, které neoslňuje, není příliš ostré a také jej nelze zaměnit s některým dopravním prostředkem. Jsme na něj zvyklí již řadu let a naopak nám připadá nepřirozené, jestliže je silnice nasvětlena jinou barvou. U bílého světla je sice periferní vidění lepší, ale to neplatí za mlhy nebo zhoršených povětrnostních podmínek, kde naopak žlutý odstín lépe odráží světlo od zdroje a překážek.
Poměr cena / výkon
Tento ukazatel se dnes skloňuje ve všech pádech a řada lidí podle něj nakupuje zboží. Pro výbojková svítidla na bázi sodíkových par je typický značný výkon za malé peníze a to je jeden z důvodů, proč se prozatím upustilo od velkoplošné realizace veřejného osvětlení LED diodovými halogeny. Prozatím skutečně není důvod panikařit a zbavovat se osvědčené technologie.
Výroba je zavedena již desítky let, což značně snižuje cenu výrobku, podobně jako tomu bylo u žárovek s wolframovým vláknem. Žárovky sice neobstály kvůli nízké účinnosti, to však neplatí pro tyto zdroje světla. Bylo by skutečně nesmyslné ukončit výrobu jen proto, že se do popředí tlačí polovodiče, případně ekonomické zájmy některých skupin.